Při focení architektury hledám typický vzor, kterým se scéna řídí. Ať už je to použitý materiál nebo způsob rozestavení objektů.

Je to symetrie, která je pro architekturu tím nejtypičtějším symbolem. Linie, křivky, geometrie.

Na budovách je vždy nepatrný detail, který budovu odliší i v naprosté tmě. Třeba nadbytečný nebo scházející šroub.

Vzor, symetrie a detail dohromady vytvoří celek, dojem a cit si uvědomit, proč budova stojí tam a tam a vypadá právě tak.